Галофитті өсімдіктердің ауыр металдар және тұздармен ластанған топырақтарды фитотазартудағы рөлі: дүниежүзілік тәжірибе және Қазақстан үшін мүмкіндіктер
DOI:
https://doi.org/10.32523/c1c0kp74Кілт сөздер:
топырақ тұздануы, ауыр металдар, галофитті өсімдіктер, фиторемедиация, Salicornia europaeaАңдатпа
Топырақтың тұздануы мен ауыр металдармен ластануы қазіргі кезеңде жер ресурстарының деградациясына алып келетін негізгі экологиялық факторлардың қатарына жатады. Бұл құбылыстар әсіресе құрғақ және жартылай құрғақ аймақтарда кең таралып, ауыл шаруашылығы өнімділігінің төмендеуіне, топырақтың физика-химиялық қасиеттерінің бұзылуына және экожүйелердің тұрақтылығының әлсіреуіне себеп болуда. Аридті климат жағдайында тұздану мен техногендік ластану көбіне бір мезгілде байқалып, топырақтың табиғи өзін-өзі қалпына келтіру процестерін айтарлықтай шектейді. Осыған байланысты экологиялық тұрғыдан қауіпсіз әрі ұзақ мерзімді қалпына келтіру тәсілдерін іздеу өзекті болып отыр. Бұл шолу-зерттеуде тұзданған және ауыр металдармен (Pb, Cd, Zn, Cu) ластанған топырақтарды фитотазартуда галофитті өсімдіктердің рөлі жан-жақты қарастырылды. Әсіресе Salicornia europaea, Suaeda, Atriplex және басқа да галофит түрлерінің тұз иондары мен ауыр металдарды жинақтау қабілеті физиологиялық және молекулалық деңгейде талданды. Дүниежүзілік зерттеулердің нәтижелері Қазақстан аумағындағы деректермен салыстырылып, фиторемедиация тиімділігіне әсер ететін экологиялық және геохимиялық факторлар айқындалды. Зерттеу нәтижелері галофитті өсімдіктердің кешенді ластанған топырақтарда тұздану деңгейін төмендетумен қатар ауыр металдардың биожетімді және жылжымалы формаларын азайта алатынын көрсетті. Қазақстан жағдайында галофиттерді қолдану деградацияланған жерлерді қалпына келтіру, экожүйелік тұрақтылықты арттыру және экологиялық тәуекелдерді басқару тұрғысынан перспективті бағыт болып табылады. Алынған қорытындылар фиторемедиацияны табиғи-бағдарланған және ғылыми негізделген шешім ретінде практикалық қолдануға мүмкіндік береді. Бұл бағытты дамыту жер ресурстарын ұтымды пайдалану, экологиялық қауіпсіздікті қамтамасыз ету және тұрақты агроэкожүйелерді қалыптастыру үшін маңызды.
Downloads
Әдебиеттер тізімі
1. Ahmadi, F., Mohammadkhani, N., & Servati, M. (2022). Halophytes play important role in phytoremediation of salt affected soils in the bed of Urmia Lake, Iran. Scientific Reports, 12, 13741. https://doi.org/10.1038/s41598-022-17769-9 DOI: https://doi.org/10.1038/s41598-022-16266-4
2. Ahmadi, M., Khoshgoftarmanesh, A. H., & Afyuni, M. (2022). Phytoremediation potential of halophytes in saline soils under arid conditions. Environmental Science and Pollution Research, 29(18), 26741–26755. https://doi.org/10.1007/s11356-021-17738-5
3. Ali, H., Khan, E., & Sajad, M. A. (2013). Phytoremediation of heavy metals—Concepts and applications. Chemosphere, 91(7), 869–881. https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2013.01.075 DOI: https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2013.01.075
4. Alloway, B. J. (2013). Heavy metals in soils: Trace metals and metalloids in soils and their bioavailability (3rd ed.). Springer. https://doi.org/10.1007/978-94-007-4470-7 DOI: https://doi.org/10.1007/978-94-007-4470-7
5. Amin, M., Li, Z., & Chen, X. (2020). Heavy metals in industrial soils of China: Spatial distribution and ecological risks. Chemosphere, 248, 126135. https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2020.126135 DOI: https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2020.126135
6. Ashraf, M., Akram, N. A., & Foolad, M. R. (2020). Salinity tolerance mechanisms of plants: A review. Agronomy for Sustainable Development, 40, 11. https://doi.org/10.1007/s13593-020-00612-9
7. Beisenova, R., Rakhymzhan, Z., & Tazitdinova, R. (2020). Comparative characteristics of germination of some halophyte plants in saline soils of Pavlodar Region. Journal of Environmental Management and Tourism, 11(6), 1379–1387. https://doi.org/10.14505/jemt.v11.6(46).10 DOI: https://doi.org/10.14505//jemt.v11.5(45).11
8. Clemens, S. (2019). Metal transport and detoxification in plants. Annual Review of Plant Biology, 70, 303–329. https://doi.org/10.1146/annurev-arplant-050718-100005 DOI: https://doi.org/10.1146/annurev-arplant-050718-100005
9. FAO. (2021). Global map of salt-affected soils. Food and Agriculture Organization of the United Nations. https://www.fao.org
10. FAO & Global Soil Partnership. (2015). Status of the World’s Soil Resources. FAO. https://www.fao.org
11. Flowers, T. J., & Colmer, T. D. (2021). Salinity tolerance in halophytes. New Phytologist, 229(3), 1230–1246. https://doi.org/10.1111/nph.17052 DOI: https://doi.org/10.1111/nph.17052
12. Gill, S. S., & Tuteja, N. (2010). Reactive oxygen species and antioxidant machinery in abiotic stress tolerance in crop plants. Plant Physiology and Biochemistry, 48(12), 909–930. https://doi.org/10.1016/j.plaphy.2010.08.016 DOI: https://doi.org/10.1016/j.plaphy.2010.08.016
13. Glenn, E. P., Brown, J. J., & Blumwald, E. (1999). Salt tolerance and crop potential of halophytes. Critical Reviews in Plant Sciences, 18(2), 227–255. https://doi.org/10.1016/S0735-2689(99)00388-3 DOI: https://doi.org/10.1080/07352689991309207
14. Gupta, B., & Huang, B. (2020). Mechanisms of salinity tolerance in plants: Physiological, biochemical and molecular characterization. Agronomy, 10(6), 859. https://doi.org/10.3390/agronomy10060859 DOI: https://doi.org/10.3390/agronomy10060859
15. Hasanuzzaman, M., Bhuyan, M. H. M. B., Zulfiqar, F., Raza, A., & Fotopoulos, V. (2020). Reactive oxygen species and antioxidant defense in plants under abiotic stress. Antioxidants, 9(8), 681. https://doi.org/10.3390/antiox9080681 DOI: https://doi.org/10.3390/antiox9080681
16. Hossain, M. A., Kumar, U., Burritt, D. J., Fujita, M., & Mäkelä, P. (2021). Halophytes as a resource for saline agriculture and phytoremediation. Environmental and Experimental Botany, 186, 104407. https://doi.org/10.1016/j.envexpbot.2021.104407 DOI: https://doi.org/10.1016/j.envexpbot.2021.104407
17. Kazhydromet. (2023). Interactive map of soil quality in the Republic of Kazakhstan. National Hydrometeorological Service of Kazakhstan. https://kazhydromet.kz
18. Khalilzadeh, R., Ghorbani, H., & Asadzadeh, F. (2021). The potential of Salicornia europaea for phytoremediation of heavy metals under wastewater irrigation. Chemosphere, 281, 130974. https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2021.130974 DOI: https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2021.130974
19. Khan, M. A., & Weber, D. J. (2008). Ecophysiology of halophytes and their utilization in agriculture. Springer. https://doi.org/10.1007/978-1-4020-4018-0
20. Lal, R. (2020). Soil carbon sequestration and climate change mitigation. Soil and Tillage Research, 198, 104527. https://doi.org/10.1016/j.still.2019.104527 DOI: https://doi.org/10.1016/j.still.2019.104527
21. Levina, T., & Serikbayeva, A. (2020). Phytoremediation potential of halophyte species in salt affected soils of East Kazakhstan. KazNU Bulletin. Ecology Series, 2(68), 45–52. https://journal.kaznu.kz/index.php/ecology
22. Li, J., Wang, H., & Zhou, M. (2021). Heavy metal contamination around metallurgical plants: Soil pollution assessment. Environmental Research, 195, 110123. https://doi.org/10.1016/j.envres.2021.110123
23. Li, X., Wang, Y., Zhou, Y., & Zhang, H. (2021). Bioavailability and mobility of heavy metals in saline soils. Science of the Total Environment, 755, 142582. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.142582
24. Manousaki, E., & Kalogerakis, N. (2011). Halophytes—An emerging trend in phytoremediation. Chemosphere, 83(5), 606–612. https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2010.12.067 DOI: https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2010.12.067
25. Qadir, M., Quillérou, E., Nangia, V., Murtaza, G., & Noble, A. D. (2014). Economics of salt-induced land degradation and restoration. Natural Resources Forum, 38(4), 282–295. https://doi.org/10.1111/1477-8947.12054 DOI: https://doi.org/10.1111/1477-8947.12054
26. Rajkumar, M., Prasad, M. N. V., & Freitas, H. (2020). Phytoremediation: Potential challenges and future perspectives. Environmental Technology & Innovation, 17, 100596. https://doi.org/10.1016/j.eti.2019.100596 DOI: https://doi.org/10.1016/j.eti.2019.100596
27. Ramazanova, D., Auezova, L., & Zhumanova, K. (2021). Ecological assessment of soil pollution near industrial centers of Ust-Kamenogorsk. Bulletin of the National Academy of Sciences of the Republic of Kazakhstan, 2(391), 210–218. https://journals.nauka-nanrk.kz/
28. Rengasamy, P. (2010). Soil processes affecting crop production in salt-affected soils. Functional Plant Biology, 37(7), 613–620. https://doi.org/10.1071/FP09253 DOI: https://doi.org/10.1071/FP09249
29. Rengasamy, P. (2016). Soil salinity: Causes and management. Agricultural Water Management, 173, 117–125. https://doi.org/10.1016/j.agwat.2015.12.001 DOI: https://doi.org/10.1016/j.agwat.2015.12.001
30. Rozema, J., & Flowers, T. (2008). Ecology of halophytes and saline environments. Functional Plant Biology, 35(7), 563–575. https://doi.org/10.1071/FP08037 DOI: https://doi.org/10.1071/FP08037
31. Tangahu, B. V., Abdullah, S. R. S., Basri, H., Idris, M., Anuar, N., & Mukhlisin, M. (2011). A review on heavy metals removal using phytoremediation. International Journal of Chemical Engineering, 2011, 939161. https://doi.org/10.1155/2011/939161 DOI: https://doi.org/10.1155/2011/939161
32. Ventura, Y., & Sagi, M. (2013). Halophyte domestication for future agriculture. Trends in Plant Science, 18(10), 546–554. https://doi.org/10.1016/j.tplants.2013.05.004 DOI: https://doi.org/10.1016/j.tplants.2013.05.005
33. Wang, Q., Cui, Y., & Dong, Y. (2021). Salinity effects on soil microbial communities and remediation strategies. Applied Soil Ecology, 165, 103987. https://doi.org/10.1016/j.apsoil.2021.103987 DOI: https://doi.org/10.1016/j.apsoil.2021.103987
34. Wicke, B., Sikkema, R., Dornburg, V., & Faaij, A. (2011). Exploring land use changes and the role of palm oil production in Indonesia and Malaysia. Land Use Policy, 28(1), 193–206. https://doi.org/10.1016/j.landusepol.2010.06.001 DOI: https://doi.org/10.1016/j.landusepol.2010.06.001
35. Woszczyk, M., Spychalski, W., & Boluspaeva, L. (2018). Trace metal fractionation in urban industrial soils of Ust-Kamenogorsk, Kazakhstan. Environmental Monitoring and Assessment, 190(6), 362. https://doi.org/10.1007/s10661-018-6695-9 DOI: https://doi.org/10.1007/s10661-018-6733-0
36. Yuan, F., Leng, B., & Wang, B. (2020). Progress in physiological mechanisms of salt excretion in halophytes. Frontiers in Plant Science, 11, 593444. https://doi.org/10.3389/fpls.2020.593444
37. Zhou, Y., Wang, F., Li, X., Liu, Y., & Zhang, H. (2022). Phytoremediation efficiency of Salicornia europaea in highly saline soils. Environmental Science and Pollution Research, 29, 51421–51434. https://doi.org/10.1007/s11356-022-19645-3
38. Zhang, C., Liu, G., Xue, S., Song, Z., & Wang, P. (2018). Heavy metal bioavailability and risk assessment in arid and semi-arid soils. Journal of Soils and Sediments, 18(9), 3081–3092. https://doi.org/10.1007/s11368-018-1996-7
39. Zhang, H., Kim, M. S., Sun, Y., Dowd, S. E., Shi, H., & Paré, P. W. (2008). Soil bacteria confer plant salt tolerance by tissue-specific regulation of the sodium transporter HKT1. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 105(44), 16571–16576. https://doi.org/10.1073/pnas.0808046105 DOI: https://doi.org/10.1094/MPMI-21-6-0737
40. Zhang, L., Wang, J., Bai, Z., & Lv, C. (2019). Halophytes and ecosystem restoration in degraded saline lands. Ecological Engineering, 138, 63–72. https://doi.org/10.1016/j.ecoleng.2019.07.013 DOI: https://doi.org/10.1016/j.ecoleng.2019.07.013
41. Zhang, M., Wang, S., Wu, F., Yuan, X., & Zhang, Y. (2022). Nature-based solutions for soil degradation and salinization control. Science of the Total Environment, 806, 150674. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2021.150674 DOI: https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2021.150674
42. Zhang, X., Liu, J., Huang, H., Chen, Y., & Wang, D. (2021). Mobility and bioavailability of heavy metals in saline soils under different land uses. Science of the Total Environment, 755, 142582. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.142582 DOI: https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.142582
43. Zhang, Y., Li, F., Yang, M., & Wang, J. (2020). Salinity–heavy metal interactions in contaminated soils and implications for phytoremediation. Chemosphere, 243, 125382. https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2019.125382 DOI: https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2019.125382
44. Zhao, F. J., & McGrath, S. P. (2009). Biofortification and phytoremediation. Current Opinion in Plant Biology, 12(3), 373–380. https://doi.org/10.1016/j.pbi.2009.04.005 DOI: https://doi.org/10.1016/j.pbi.2009.04.005
45. Zhao, L., Li, X., Wang, Z., & Zhang, Y. (2020). Strategies for remediation of saline and sodic soils under climate change. Land Degradation & Development, 31(2), 190–203. https://doi.org/10.1002/ldr.3433 DOI: https://doi.org/10.1002/ldr.3433
46. Zhao, S., Liu, J., Banerjee, S., Zhou, N., Zhao, Z., Zhang, K., & Tian, C. (2022). Climate change intensifies soil salinization worldwide. Global Change Biology, 28(4), 1192–1205. https://doi.org/10.1111/gcb.15929 DOI: https://doi.org/10.1111/gcb.15929
47. Zhu, H., Chen, C., & Wang, J. (2020). Phytostabilization of heavy metals in saline soils using halophytes. Journal of Cleaner Production, 252, 119809. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2019.119809 DOI: https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2019.119809
48. Zhu, J. K. (2016). Abiotic stress signaling and responses in plants. Cell, 167(2), 313–324. https://doi.org/10.1016/j.cell.2016.08.029 DOI: https://doi.org/10.1016/j.cell.2016.08.029
49. Zhu, Q., Li, Y., Chen, J., & Wang, H. (2021). Long-term assessment of phytoremediation efficiency in heavy metal contaminated soils. Environmental Pollution, 268, 115828. https://doi.org/10.1016/j.envpol.2020.115828 DOI: https://doi.org/10.1016/j.envpol.2020.115828
50. Zhu, X., Liu, W., Wang, Y., & Zhang, H. (2023). Phytoremediation performance under combined salinity and metal stress. Environmental Research, 216, 114560. https://doi.org/10.1016/j.envres.2022.114560 DOI: https://doi.org/10.1016/j.envres.2022.114560
51. Zhu, Y. G., Gillings, M., Simonet, P., Stekel, D., Banwart, S., & Penuelas, J. (2017). Microbial mass movements and the spread of antibiotic resistance. Nature Reviews Microbiology, 15(6), 313–324. https://doi.org/10.1038/nrmicro.2017.26 DOI: https://doi.org/10.1038/nrmicro.2017.26
52. Zörb, C., Geilfus, C. M., & Dietz, K. J. (2019). Salinity and crop yield. Plant Biology, 21(S1), 31–38. https://doi.org/10.1111/plb.12884 DOI: https://doi.org/10.1111/plb.12884
53. Zörb, C., Senbayram, M., & Peiter, E. (2013). Potassium in agriculture – Status and perspectives. Journal of Plant Physiology, 171(9), 656–669. https://doi.org/10.1016/j.jplph.2013.08.008 DOI: https://doi.org/10.1016/j.jplph.2013.08.008
Жүктеулер
Жарияланды
Журналдың саны
Бөлім
Лицензия
Авторлық құқық (c) 2025 Асанали Кабдулмажитулы, Жанар Рахымжан, Румия Тазитдинова (Автор)

Бұл жұмыс Creative Commons Attribution-Коммерциялық емес 4.0 халықаралық лицензиясы.






